Lanová dráha
Když jsem poprvé slyšel o téhle překážkovce, myslel jsem si, že to bude naše stará známá klasika, stěna, okopy, kladina atd. Ale tohle bylo něco úplně jiného. V lese mezi stromy byla natažená lana, nebo všeljak uvázané kmeny. První překážka bylo volné lano mezi kmeny stromů, na které se člověk položí tělem, jedna noha je chycená nártem za lano a druhá volně visí dolů. Úkolem je dostat se v této poloze na druhou stranu lana. Drhá překážka je šikmá kladina, ve skutečnosti to ale je kmen jedním koncem opřený o zem a druhým koncem zavěšeným na lanech, tady je důležitá hlavně rychlost. Třetí překážka je opět volné lano, které se ale tentokrát překonává ve stoje s oporou. Oporou je další lano, které má jeden konec uvázaný ke stromu a druhý konec a „závodník“ v ruce. Plynule navazuje třetí překážka, dvě lana nad sebou. Na tuto technicky nejjednodušší překážku navazuje ta nejhorší, dva kuláky tvořící kladinu do písmene L ve výšce okolo dvou metrů. Ani tohle není nic těžkého, ale pro dost lidí to je psychický blok. Další překážka je zase lano a na něm jsou zavěšené věci připomínající bidýlka pro andulky. Následuje slezení po provazovém žebříku a další nepojmenovatelná překážka. Tři kmeny tvořící písmeno Z, uvázané mezi dva stromy. Úkolem je dojít po kmenech na vrchol, přelést na druhou stranu a stejným způsobem se vrátit zase na zem. Poslední překážka je fyzicky nejnáročnější. Plazení několik metrů pod provazy.
Na celou dráhu jsou tři minuty s tím, že na plazení je pouze 20 vteřin a po jakémkoliv sebemenším nezvládnutí překážky se musíte vrátit až na start. Dráha je oproti klasické opičárně fyzicky nenáročná, ale má větší nároky na techniku a koordinaci.